Györ – Maďarsko
V lednu, když byla zima v plném proudu, jsme se rozhodli se jet ohřát, no kam jinam než do maďarských termálních pramenů. Vybrali jsme město Györ, už jen proto, že není až zas tak daleko, ale hlavně kvůli tamním saunám. Užili jsme si tam báječný den a to tak, že celý. Ráno v 10 hodin jsme přijeli a večer nás museli vyhodit, že už zavírají. Zažili jsme originální saunashow po maďarsku, kdy kameny poléval barack palenkou, zajímavé. V zimě takové louhování doporučuji.
Rýnské vodopády a Kostnice – Švýcarsko, Německo
Na konci dubna jsme si zaplatili výlet s Boleslavskou cestovkou, která nás odvezla obrovským autobusem do německé Kostnice, kde jak všem známo upálili našeho světce mistra Jana Husa a jeho ostatky hodili do řeky Rýn. Město je takové, jak by se řeklo, no typicky německé, hezké, ale tak nějak mě neoslovilo. Součástí výletu byla i zastávka u Rýnských vodopádů, které se nacházejí už ve Švýcarsku a jsou 150m široké a 23 m vysoké, protože pršelo tak bylo i dost vody.
Zürich – Švýčarsko
K výše zmíněnému výletu patřila a i hlavním důvodem byla, návštěva švýcarského města Zürich, kde jsme měli asi 6 hodin na prohlídku. Škoda, že pršelo protože jinak by byly o hodně hezčí fotky, no nedá se nic dělat. I tak jsme se snažili fotit, co to šlo a projít si hlavní dominanty města, jako je třeba vyhlášená Bahnhofstrasse, kostely sv.Petra, Fraumünster, Grossmünster, výhled od university. Dokonce jsme se nechali dovést městským vlakem na kopec Uetliberg. Jen Curišské jezero nebylo skoro vidět.
Konopiště – Česká republika
Na konci června jsme se vydali na Benešovsko a sice na zámek Konopiště. Cesta je vcelku dobře značená, parkoviště je velké a procházka k zámku se dá taky bez problémů zvládnout. Určitě se ještě vyplatí se zajít podívat do zámecké zahrady, kde jsou skleníky a volně pobíhající pávy. Nakonec jsme po cestě zpět na parkoviště zasedli v restauraci honosící se jídly ze zvěřiny. No já už si tam jídlo nedám.
Prachovské skály – Česká republika
Na začátku července proběhl jednodenní výlet do nedalekých Prachovský skal. Ráno vypadalo, že bude hezky celý den, tak jsme nelenili a vyjeli do Českého ráje. Jako společníka jsme si vzali našeho hafana, ať se taky proběhne. Poněkud nás překvapilo množství lidí, co do skal šlo a upřímně i jejich oblečení, ale hlavně jejich boty… masakr. Udělali jsme klasický okruh a když viděli, jak se zatahuje, tak šup zpět. Jen co jsme si dali jídlo tak začalo parádně pršet, takže nezbylo než jet domů.
Máchovo jezero – Česká republika
Ke konci července nastal čas na pravidelný každoroční výlet na Máchovo jezero. Bydlelo se tam jako vždy, hlavně proto, že už znají našeho psa a nemají problém ho tam ubytovat i když náš pes je opravdu velký milovník vodních sportů, zejména vodního aportování. Proběhnout musel i minigolf, na který se nesmí zapomenout a samozřejmě i šlapadlo, které Chelsea miluje, hlavně její skoky z něho do vody uprostřed jezera, úplně no fear.
Bořetice – Česká republika
Koncem července se povedla úžasná věc a sice svolat spoustu lidí do vinného sklípku v samozvané republice Kraví Hora. Účast byla k našemu překvapení hojná… Sešli se tam moji rodiče, Ivanky rodiče, můj bratr Tom s manželkou Janou, Ivanky sestra Lenka s přítelem Ondrou, dorazila i Irča s Tomem a samozřejmě Chelsea. To vše pod vedením mistra vinaře a mého kamaráda Vojty, který nám podal zasvěcený výklad. Mimochodem jsme zde stylově oznámili, že se budeme příští rok brát.
Užhorod – Ukrajina
Vzhledem k tomu, že jsme byli na každoroční návštěvě mojí babičky na Slovensku v Dlhé Lúce nedaleko Bardejova, rozhodli jsme se, že se zajedeme podívat do 140 km vzdáleného ukrajinského města Užhorod. Protože ale jet přes hranici autem by bylo na dlouho, hlavně zpátky, zvolili jsme autobus, který na hranicích celníci moc nezdržují. Ale i tak jsme měli na prohlídku necelé 4 hodiny. Prošli jsme staré město, pevnost, skanzen lidové kultury i kostel. Dali jídlo, nakoupili vodku a zpět na SK.
Bardejov – Slovensko
V rámci návštěvy Slovenska jsme se museli samozřejmě zastavit i ve východoslovenském městě Bardejov, jehož náměstí a bazilika sv.Jiljí jsou od roku 2000 zapsány na seznam UNESCO. Staré město bylo rekonstruováno a to velmi povedeně. Pozornost si určitě zaslouží již zmíněná bazilika, nejen že je architektonicky velmi ceněná, ale obsahuje pozoruhodnou sbírku jedenácti křídlových gotických oltářů. Význam chrámu vyzvedl i papež Jan Pavel II, když povýšil chrám na baziliku.
Zborovský hrad – Slovensko
Při letní rodinné návštěvě babičky na východě Slovenska jsme si udělali asi půlhodinový výšlap ke zřícenině Zborovský hrad, který se parta místních nadšenců snaží svépomocí opravit, z darů a grantů, alespoň do stavu, který nebude pro návštěvníky nebezpečný. A protože tam jezdíme každý rok, tak se ty změny už dají hodnotit velmi pozitivně. Zřícenina pochází ze 14.století. Cesta je poměrně dobře značená a procházka po hradu opravdu stojí zato i když tam panuje pracovní ruch.
Milán – Itálie
Na prodloužený říjnový víkend jsme si naplánovali výlet do italského města Milán. Zvýhodněná letenka vyšla na dobré peníze a ubytování v hotelu Edy ve čtvrti San Siro bylo blokováno přes booking.com. Po příletu, na rychlovlak do centra a odtud metrem k hotelu. Užili jsme si sice jen jeden krásný den, ale ten stál určitě zato. Stihli jsme projít katedrálu Dóm, Stadion San Siro, Castello Sforzesco, Galleria Vittoria Emanuele, Theatro La Scala, kostel Santa Maria delle Grazie, park Sempione.
Salzburg, Schladming – Rakousko, Německo
Před koncem roku 2013 jsme se vydali s našimi spolucestovateli Irčou a Tomem autobusem, podívat se na adventní trhy a výzdobu rakouského města Salzburg, spojený s návštěvou německého lyžařského střediska Schladming, kde se jako každý rok koná průvod čertů tzv. Krampuslauf. Pro ty kteří to nikdy neviděli je to dosti působivé… A jako pokaždé, když jedeme na adventní výlet tak počasí opravdu stálo za to, déšť a sníh skoro po celou dobu.
Rok 2023
Rok 2022
Rok 2021
Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013 *
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Rok 2005
Rok 2004