Slavonice – Česká republika
Protože byl Šimon nemocný, tak jsme odjeli jen my dva s Ríšou do České Kanady a sice do malého městečka Slavonice. Prohlédli jsme si tam malebné náměstí, dali si i oběd, ale hlavně jsme se jeli podívat na tzv. Pevnostní areál, kde se nachází bunkry z budovaného opevnění v letech 1935-38, celá trasa má 13 zastavení. Bohužel v zimě byly všechny bunkry uzavřené.
Turčianské Teplice – Slovensko
Na cestě na Slovensko jsme se zastavili na přespání u sestřenky Maťi v Dolném Kubíně. Jednu noc spali v parádním resortu Ferrata v Martině a zajeli se podívat i do lázní v Turčianských Teplicích, kde jsme vyzkoušeli blahodárnou vodu o teplotě 38°C a jejich sauny. Dostali pozvání na “rodinnou” oslavu a opět přespali pod Kubínskou hoľou a ochutnali i nějaké dobroty.
Odlochovice, Jankov – Česká republika
V sobotu na MDŽ jsme si udělali další výlet, cílem bylo vidět rekonstrukci bitvy u Jankova, kde došlo k největším bojům mezi Švédy a císařským vojskem, která utrpěla drtivou porážku. Jednalo se poslední velkou bitvu Třicetileté války. Zastavili jsme se ještě na zámku v Odlochovivích na kafe a zákusek a nechali si otevřít i rozhlednu Kovářka v Moravči.
Mladá Boleslav – Česká republika
Další krásná sobota nás opět zlákala na výlet, který sice nebyl moc daleký, ale o to víc zajímavý. Okolo už jsme nesčetněkrát jeli, ale až teď se tam zastavili na prohlídku a sice do města Mladá Boleslav. Vyrazili jsme po snídani a zastavili se v muzeu škodovek, potom si prošli Staroměstské nám., koukli na hrad, zašli do eMBé pivovaru na oběd a zakončili na Radouči v syslí kolonii.
Znojmo – Česká republika
Poslední březnový víkend jsem měl naplánovaný víkend u Miloše v Moravských Budějovicích, no a protože jsem ještě pořádně neprošel centrum města Znojma, tak volba byla jasná. Počasí nám teda moc nepřálo a vlastně to celé lehce propršelo, ale to mi dojem z tohohle pěkného města nepokazilo. Zakončeno ve Znojemském pivovaru na moc dobrém pivku a škvarkovce.
Świeradów Zdrój – Polsko
Z Frýdlantského výběžku jsme si odskočili se podívat do Polska a sice do lázeňského města Świeradów Zdrój. Jako docela mě to překvapilo, když člověk opustí bývalé Sudety a jen přejede hranici, jak rozdílné to může být. No prošli jsme si nádhernou dřevěnou kolonádu, potom hlavní ulici zvanou Deptak, no a samozřejmě jsme se zastavili nakoupit v berušce.
Frýdlantský výběžek – Česká republika
Narozeninovým dárkem se stal víkendový výlet na Frýdlantsko. Cílem bylo vyšlapat nejvyšší vrchol Jizerských hor z české strany – Smrk 1124 mnm. Pak jsme ještě zvládli Nové Město pod Smrkem a Lázně Libverda. Nocleh v Raspenavě. Další den poutní kostel v Hejnicích a přesun do Frýdlantu. Pak nakonec trojmezí u Hrádku nad Nisou. Na tenhle parádní víkend budeme dlouho vzpomínat.
Berounsko – Česká republika
Na první květnovou sobotu jsme si udělali opět výlet, sice ne moc daleko od Prahy, ale do míst kolem řeky Berounky, kde je to fakt hodně malebné. První cílem byly Koněpruské jeskyně, prohlídka tak na 45 minut, potom jsme se přesunuli do obce Tetín, kde byla zardoušena sv. Ludmila a odkud je krásný výhled, potom procházka kolem řeky a zakončeno ve městě Beroun.
Rimini – Itálie
Takže první Šimonkův let, který už si asi bude pamatovat. Hurá akce, na otočku do italského letoviska Rimini. V sobotu odlet kolem 13 hod. Z letiště pěšky na hotel a hned na trolejbus do centra města, letmá prohlídka, pak zpět a hurá na pláž. Tam se Šimonek parádně vyblbnul, pak na výbornou večeři a do hajan. Brzo ráno po 6 hod už zase na letiště a po 9 hod už jsme byli zpět v Praze. Parádně jsme si to spolu užili.
Slaný – Česká republika
Protože Ríšu postihl střevní moribundus, vydali jsme se se Šimonkem jen sami dva. No chtěli jsme do Slaného do aquaparku a já si projít trošku město. Město se podařilo, celkem pěkné centrum, kde se dá najít pár zajímavostí. Nicméně po příjezdu do aquaparku jsme zjistili, že je zavřený a tak jsme jeli do pražského aquacentra Šutka, kde to bylo taky hezký a oba jsme se vyblbli.
Louny – Česká republika
První prázdninový víkend byl dost horký a tak jsme hledali, kam bychom se zajeli zchladit. No a protože jsme ještě nebyli v Lounech, tak volba byla jasná. Na chvilku jsme šli i do centra, kde jsme prošli Žateckou bránou, vystoupali po schodech na věž kostela sv. Mikuláše, dali si zmrzku na náměstí a pak kolem Ohře zpět. Zakončeno na místním koupališti.
Bratislava – Slovensko
Naskytla se nám možnost dostat se do hlavního města našich východních sousedů a sice města Bratislava. Přespali jsme u sestřenky Mirky kousek od Tehelného Pole. No a protože jsme ani jeden ještě v centru nikdy nebyli, volba byla jasná. Prochodit si město s kostely, hradem, vyhlídkou z UFA nad mostem SNP a po břehu Dunaje až do Eurovea. No osobně z toho města mám teda dost smíšené pocity…
Předklášteří – Česká republika
Po cestě zpět ze Slovenska jsme se ještě zastavili na Moravě. Kde se v obci Předklášteří u Tišnova nachází jediný fungující ženský cisterciácký klášter v ČR – Porta coeli. Zaplatili jsme prohlídku, protože jinak je kostel nepřístupný. Asi hodinové povídání o historii kláštera bylo zajímavé a barokní vnitřek je opravdu překrásný. Mají tady i vlastní pivovar, tak jsem nakoupil ochutnávky.
Maribor – Slovinsko
Takže velký prázdninový eurotrip s dětma, jsme začali jednodenní zastávkou ve slovinském městě Mariboru. Město určitě potenciál turismu má, je tam spousta pěkných míst, včetně nejstarší vinné révy na světě. Ale je tam taky dost různých zákoutí, které jsou opravdu “nehezké”. My si prohlídku užili, zmrzliny, ale hlavně bosenské jídlo bylo luxusní. Takže jo, dá se tam zastavit, ale chce to přivřít oči.
Terst – Itálie
Po zastávce ve slovinském Mariboru, další den trip pokračoval přejezdem prakticky celého Slovinska až k pobřeží Jaderského moře do italského přístavního města Terst. Po peripetiích s parkováním jsme se konečně dostali na prohlídku tohohle pěkného města. Kluci statečně šlapali s náma, za různé drobné sladké odměny. Kolem druhé hodiny jsme to zakončili a vypravili se na cestu na Istrii.
Rabac – Chorvatsko
No po Mariboru a Terstu jsme konečně dorazili do cíle letošní společné letní dovolené a sice do chorvatského letoviska Rabac. Ubytovaní v hotelu Mimosa s polopenzí a možností využít všechny bazény. Pár kroků na oblázkovou pláž s krásně čistou vodou, ve které to žilo a za rohem “centrum” městečka plné krámků a restaurací, taková ta letní klasika, užili jsme to, ale dýl bych vážně nedal.
Zelená Hora a Rendlíček – Česká republika
Po návratu od moře jsme se jeden den zmátořili, vyprali všechny hadry a ve čtvrtek jeli na chatu na Rendlíček, kde jsme byli až do neděle. V pátek přijeli naši a i brácha s rodinou, tak jsme si užili společné odpoledne. V sobotu jsme zajeli na nedaleký Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný na seznam UNESCO. Krátká procházka okolo a zpět na chatu. V neděli pršelo, tak po obědě zpět domů.
Eibsee, Neuschwanstein – Německo
Společný prodloužený víkend byl naplánovaný opět do námi oblíbeného Tyrolska. Nicméně po cestě jsme chtěli vidět jezero Eibsee s nádhernou tyrkysovou vodou a panoramatickým výhledem na nejvyšší vrchol Německa, Zugspitze. Dali jsme si procházku kolem jezera a pak odjeli na pohádkový hrad Neuschwanstein. Výšlap na vyhlídku Marienbrücke a potom už přesun na ubytko nedaleko Innsbrucku.
Kreuzjoch, Innsbruck – Rakousko
Pozdní příjezd na ubytování v Neu Götzens, nocleh a brzo ráno do údolí Stubai do vesnice Fulpmes odkud jsme šlapali nahoru na vrcholovou vyhlídku hory Kreuzjoch v 2113 mnm. Zabralo nám to 4 hodiny s převýšením 998 m. Dolů už jsme se svezli lanovkou, protože jsme spěchali do sauny do bazénu StuBay. V sobotu potom upršená prohlídka hlavního města Tyrolska.
Labe I. – Česká republika
To jsem si tak v pátek řekl, že když budu celý víkend sám, tak co doma. Vezmu kolo a pojedu se pořádně projet. Ale zas nebudeme úplně jančit, takže něco ideálně po rovince s dostatkem občerstvovacích stanic. Takže hurá na cyklostezku č.2 podél Labe. Start v Kostelci, Neratovice, Mělník, kanál Račice a do Podřipského pivovaru. Skoro 100 km, prdel ok, nohy v ohni… ale hlava… čistá.
Rothenburg,Sinsheim, Heilbronn – Německo
Potom co jsem byl sám se Šimonkem v Itálii, došla řada i na Ríšu. Vybral si, že pojedem autem do Německa, protože tam je neomezená rychlost na dálnici a chtěl zkusit jet aspoň 2 kila. První zastávka byla v Bavorsku v městečku Rothenburg ob der Tauber. Pak nocleh a druhý den skoro celý den v úžasným technickém muzeu v Sinsheimu. Zakončeno prohlídkou a noclehem v Heilbronnu.
Tirana, Ksamil – Albánie
Pánská dovča na sebe letos dala dost dlouho čekat, no o to víc byla hustá. První zastávkou po tom, co jsme vzali auto a projeli skrz Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Kosovo byla Albánie a sice její hlavní město Tirana. Tohle teda fakt nářez, hluk, smrad, špína a bordel, ale jakmile se dostanete na hlavní náměstí je to jak jiný svět. Potom ještě přesun do letoviska Ksamil, které nás moc nenadchlo.
Severní Řecko
Po zastávce v Albánii, došlo konečně na přejezd do hlavního cíle letošní dovolené a sice projet si severní Řecko. Parga, původně jen zastávka na koupání byla nakonec nejmalebnější místo. Pak okolí řeky Acheron, město Ioánnina, trek po schodech Vradeto a kaňon Víkos, klášterní komplex Meteora, trek v pohoří Olymp a nakonec historické město Soluň. Úžasná krajina a historická místa, bylo to obohacující.
Labe II. – Česká republika
Tak když už jsem jel Labe z Kostelce do Račic a na Říp, tak musela přijít na řadu i cesta na druhou stranu. Takže jsem se v sobotu ráno sebral, naložil kolo a dojel do Lázní Toušeň, kde jsem nechal auto a vyrazil proti proudu. Povinná zastávka byla v Kersku, Hrabalova chata, Hájenka a hrob v Hradišťku. Další v Nymburce v pivovaru a nakonec oběd v Poděbradech, celkem pěkných 85 km, podzimní nádhera.
Dětenice – Česká republika
Jedna říjnová sobota, jeden nápad, naložíme dětičky a jedem. Cíl je vesnice Dětenice, ale hlavně jejich středověká krčma s pivovarem. Krčma je opravdu stylová, dost tma, sedí se při svíčkách, servírky mluví obhrouble, ale je to myslím ještě v mezích. Jídlo bylo výborné, i když tím že to je na ohni tak se čekalo, ale Ríša to ohodnotil jako nejlepší kuře ever. Ještě jsme se podívali okolo, vychodit ten nášup.
Pohoří Harz – Německo
Tak tohle byl teda jeden z nejsilnějších společných výletů. Cíl cesty, německé pohoří Harz. Takže po sobotní cestě “jen” nádherné Unesco město Quedlinburg. V neděli hned ráno úžasná soutěska Bodethal, pak visutý most Titan u přehrady Rappbode a nakonec město Wernigerode. V pondělí pak už zimní výstup na nejvyšší horu Harzu – Brocken, byl úplně nejvíc nejlepším zážitkem. Tohle v nás bude dlouho.
Rok 2024
Rok 2023
Rok 2022
Rok 2021
Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Rok 2005
Rok 2004